Moderní energetika
Energetika prochází zásadní evoluční změnou
za posledních 100 let
Stojí před námi výzvy na zajištění spolehlivé, dostupné a čisté energie.
Snaha o dosažení uhlíkové neutrality mění chování na straně spotřebitelů s dopadem na dynamiku sítě, kdy zároveň dochází k útlumu konvenčních zdrojů elektrické energie a podpůrných služeb bez ekvivalentních náhrad.
Mezi hlavní cíle, které musí moderní energetika sledovat, patří:
Spolehlivost
Stabilita elektrizační
soustavy
Soběstačnost
Dostupnost elektrické energie
z vlastních zdrojů
Dekarbonizace
Odklon od fosilních paliv
pro snížení emisí
Zdrojová přiměřenost
Rozvoj, výstavba a integrace nových obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy
Regulační přiměřenost
Dostatek zdrojů pro poskytování podpůrných služeb ke stabilizaci elektrizační soustavy
Proč v ČR potřebujeme energetiku a zemědělství budoucnosti
Energetika do roku 2030 přijde o významné zdroje
- Dekarbonizace – odstavení elektráren spalujících uhlí.
- Plnění cílů Evropských environmentálních a společenských strategií, jako je například European Green Deal, mění Státní energetickou koncepci a Energeticko-klimatický plán a vedou k výrazným změnám energetického prostředí.
- Dominantní část výroby (50 % výkonu i výroby) v ČR dnes zastupují zdroje s parními turbínami (elektrárny, teplárny a závodní energetiky), kde převažujícím palivem je hnědé a černé uhlí.
- Nebudou-li při postupné dekarbonizaci odstavené kapacity fosilních elektráren průběžně nahrazovány obchodně a technicky vhodnými alternativami, mohou provoz ES ČR komplikovat zásadní problémy.
Pokud se nepodaří ČR nahradit zdroje jinými – jiného typu, hrozí nedostatek energie, což vede k nekontrolovatelnému zvýšení ceny silové elektřiny a následně tak ke snížení životní úrovně. To nemluvě o zvyšujících se nárocích na spotřebu elektřiny (vytápění, elektromobilita, klimatizace).
Na budoucí výzvy v oblasti výroby elektrické energie po dekarbonizaci reaguje Evropa i ČR změnou legislativy:
K 1.1.2023 byla schválena novela energetického zákona pod názvem „Lex OZE 1“, která má za cíl napomoci výstavbě nových zdrojů OZE a nastavení nových podmínek a mechanismů, které pomohou k lepší integraci zelené energetiky.
Novela konkrétně upravila:
- OZE nad 1 MWp jsou instalacemi ve veřejném zájmu
- povinnost vytvořit „Go-To-Zóny“
- výrobny OZE jako veřejná technická infrastruktura (tzn. bez nutnosti změny územního plánu)
Dále došlo i k novele stavebního zákona, který má přímý dopad na rozvoj OZE:
- byla doplněna definice technické infrastruktury dle vzoru „Lex OZE 1“
- přípojky do 25 metrů k elektrickému a plynovému vedení se nově nebudou muset povolovat
- vyhrazené stavby bude povolovat specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) organizačně podřízený ministerstvu dopravy
- nově jsou fotovoltaické elektrárny do 5 MWp vyhrazenou stavbou
- stanovily se základy pro tzv. „Go-To-Zóny“
Budoucnost nahrává bezúhlíkovým zdrojům elektřiny
Jaderná energetika bohužel zaspala. ČR se připravuje na nástup energie slunce a větru, které jsou plně obnovitelnými zdroji.
Při čerpání dostupné finanční podpory je možné vystavět cca 15,3 GW instalovaného výkonu FVE do roku 2030 nad rámec již existujících. Z toho jsou 2,2 GW střešní FVE pro domácnosti, 4,9 GW střešních FVE pro podniky i veřejné instituce a 8,2 GW velkých FV parků.
Zdroj: Deloitte (2023): Analýza „Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030 – přínosy a příležitosti“
Zdroj: Deloitte (2023): Analýza „Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030 – přínosy a příležitosti“
Zdroj: Energetický regulační úřad, www.eru.cz