Časté dotazy
Nejčastěji se nás ptáte
- Potřeba budovat nové energetické zdroje.
- 15leté zkušenosti v oblasti budování OZE.
- OZE vidíme jako cestu k energetické nezávislosti ČR a jako součást energetického mixu.
- Mapa geoportál – státem určené lokality vhodné k výstavbě FVE (nízká kvalita půdy).
- V blízkosti energetická síť s volnou kapacitou – VVN.
- Investor vlastní cca 30 % půdy.
- Vyvolaná investice – rozvodna a napojení do VNN – náklad až 150 mil. Kč.
- Smysluplnost projektu jako celku.
- Licence 25/30 let ERÚ.
- Garantovaný výkon po 20 letech 80 %.
- Řeší systém recyklačních poplatků (platí výrobci panelů i provozovatelé FVE).
- Navíc instalace bude zdrojem plně recyklovatelných materiálů (železo, hliník, křemičité sklo, křemík, měď) – již dnes se finančně vyplatí FVE recyklovat.
- Takový scénář s FVE nehrozí, půda je dočasně vyjmuta ze ZPF, po ukončení provozu FVE bude zase hospodářskou půdou.
- FVE na rozdíl od hal, skladů a jiných průmyslových objektů nepotřebují trvalé vyjmutí ze ZPF. Naopak průmyslové haly a nákupní centra se nezřídka kdy staví i na vysoce kvalitních půdách.
- Výroba z FVE řeší primárně jiný cíl – dostatek elektrické energie – FVE elektřinu vyrábí.
- Pro stabilitu je nutné realizovat i jiné projekty:
- uchování energie (výroba vodíku, baterie)
- rychlé vyrovnávací zdroje
- Nejsou prokázány negativní dopady na klima v místě instalací FVE při správném technickém řešení.
- Dopad na klima při trvalém zatravnění je posuzován pozitivně.
- V rámci FVE nejsou instalována žádná zařízení, která by vydávala trvale hluk v úrovní více desítek dB, který by se šířil na dálku.
- Projekt bude řešen v souladu s připravovanou směrnicí, která stanoví závazná pravidla pro hospodaření v rámci fotovoltaických elektráren založených na zemědělské půdě (autor: stát – MŽP, nezávislé organizace z oblasti ochrany ŽP, Solární asociace).
- Směrnice například řeší:
- průchodnost zemědělskou krajinou
- odtokové poměry území
- zabránění degradace chemických parametrů půdy
- zachování a stabilizace obsahu organické složky půdy
- ochrana půdy před vodní a větrnou erozí
- podpora koloběhu vody v zemědělské krajině
- podpora oživení půdy a biodiverzity
- specifický management údržby travních ploch
- FVE bude dominantou v krajině pouze z leteckého pohledu.
- Pro běžného pozorovatele je řešena tak, aby plocha FVE splývala s okolím a zalesněným nebo zastavěným horizontem.
- Odstup od komunikace a zastavěných ploch je volen s ohledem na minimalizaci negativního vnímání.
- Prostor bude přirozeně rozdělen cestami, stromořadími doplněnými výsadbou nízkých dřevin.
Záborem zemědělské půdy fotovoltaickými elektrárnami se zabývalo mnoho odborníků. Na internetu lze najít více článků, které negativní dopad vyvrací, a to i vzhledem k faktu, že v ČR je v současné době nadbytek zemědělsky obhospodařovaných ploch. Zajímavý článek o agrivoltaice můžete najít např. zde. V článku je zmíněn i rozbor záboru orné půdy. „Obavy z masivního záboru orné půdy na místě nejsou. Pokud bychom postavili všechny potřebné solární elektrárny v příštích desetiletích jen na orné půdě a ani jeden panel na střeše, zabere to méně než jedno procento orné půdy.“ – Autor Jiří Bím.
Odpovědi na vaše dotazy
Jde o naše vnímání nálady, resp. toho, jakým způsobem a jaké informace k projektu se šířily mezi širokou veřejnosti, a to v době, kdy se představy o záměru teprve formovaly, protože docházelo k jednání se zastupiteli obcí a připravovaly se veřejné prezentace záměru. Tedy nenapadáme obsah letáku, pouze tu skutečnost, že občané byli nepravdivě informováni o připravovaném projektu, jelikož jeho konkrétní podoba v té době nebyla jasná a neustále se dopracovává tak, jak se do ní zapracovávají připomínky obcí, občanů a dotčených orgánů a předpokládáme, že v této činnosti se bude ještě delší dobu pokračovat. Za mě bych se radši věnoval diskusi o možné budoucí podobě projektu.
Elektrárna je koncipovaná v jednotlivých blocích jako průchozí pro zvěř. Při stavbě jsou v plotě připravené průchody jak pro malou zvěř(zajíc), tak pro spárkatou(srnčí). Oplocení areálu je z pletiv a potaženého zelenou umělou hmotou, na kterém je umístěno otřesové čidlo. Vnitřní prostor za pletivem je chráněn infrabránou nebo mikrovlnou doplněnou o kamerový systém. Ostraha, která probíhá 7 dní v týdnu 24 hodin denně, je tak včas upozorněna na procházející zvěř a nebo nevítanou návštěvu člověka a podle toho rozhoduje o výjezdu zásahové skupiny. V areálu elektrárny jsou umístěny napáječky tak, aby zvěř, která zůstane v elektrárně delší dobu, měla přístup k vodě.
Z dvanáctileté praxe provozu areálu fotovoltaické elektrárny víme, že zvěř přijme elektrárnu jako úkryt a vůbec jí nevadí její industriální charakter. V dohledné době umístíme na web fotografie a videa pořízená během 12 let přímo v elektrárně. Domnívám se, že tato odpověď vyvrací Vaše obavy, které jste formuloval ve Svém dotazu a tímto Vás zvu na elektrárnu Vepřek cca 80ha oplocených, kde můžete na vlastní oči vidět, v jaké pohodě zvířata tuto stavbu přijímají a pohybují se v ní.