Názor na zamýšlenou stavbu FVE Rasošky

Autor: Mgr. Břeněk Michálek, manažer ptačích rezervací, správce ptačího parku Josefovské louky

Úvod

Žijeme v době dvou paralelně probíhajících krizí, krize přírodní rozmanitosti a krize klimatické. Budoucí prosperita společnosti i podoba krajiny závisí bezvýhradně na tom, jak efektivně zvládneme v příštích letech a desetiletích těmto dvěma ohrožujícím faktorům čelit, jak zvládneme zmírňovat jejich dopady, a především jak rychle a efektivně zvládneme odstraňovat jejich příčiny. Rychlé budování nových zdrojů obnovitelné energie, včetně fotovoltaiky, je nezbytným předpokladem pro účinné zvládnutí klimatické krize, ovšem jen za předpokladu, že tím nedojde k prohloubení druhého problému, tedy krize přírodní rozmanitosti. Negativní dopady obou fenoménů se totiž vzájemně násobí a za opravdu účinná lze považovat jen komplexní řešení přinášející současně měřitelné zlepšení jak v oblasti energetiky, tak přírodní rozmanitosti.
Solární energetika je rapidně se rozvíjejícím způsobem zajištění alternativního zdroje energie v rámci trendové dekarbonizace společnosti a národní soběstačnosti. Bohužel, rychlost ve vyhodnocování jejího vlivu na krajinu a biodiversitu je neadekvátně nižší. Pracovat tedy musíme s výstupy poměrně malého počtu studií, případně vlastními poznatky z terénu, které však mohou být zkresleny subjektivností. Navíc zobecňování vlivu solárních elektráren na krajinu a druhovou rozmanitost může vést k zavádějícím závěrům při posuzování konkrétních záměrů. Proto je třeba uvést přehled obecných benefitů a negativ, ale i těch specifických pro dané místo.

Některá řešení FVE již zapříčinila zánik cenných lokalit a tedy i nevratnému úbytku biodiversity, např. částí stepí v jihovýchodní Evropě (Šálek M. 2024, ústní sdělení), proto je třeba přistupovat k jejich budování obezřetně.

Toto posouzení předkládá názor na realizaci projektu FVE Rasošky z hlediska ochrany ptáků a krajinného rázu.

1. Ochrana ptáků

FVE je v popisu (zdroj: www.agrivoltrasosky.cz) umístěna do prostoru mezi obcí Vlkov, Rasošky a Nový Ples, přestože k tomuto dni nejsou známy přesné proporce a rozmístění v prostoru. Jedná se o ornou půdu nízké bonity. Plocha je v návaznosti na pole a letiště u Josefova významnou tahovou zastávkou pro čejku chocholatou, strnada lučního a kulíka zlatého. První dva druhy figurují v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky. Všechny tři druhy tu bývají pravidelně v předjaří pozorovány v počtu i několika set jedinců (viz volně dostupná databáze na avif.birds.cz). Nicméně, ani jeden z těchto druhů pravděpodobně v lokalitě nehnízdí. K možným hnízdičům patří snad jen skřivan polní, s nižší pravděpodobností bramborníček hnědý a moták lužní. Opět druhy z Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky, moták lužní je dokonce jmenován ve vyšší kategorii ohrožení (EN). Tito ptáci se v řešeném prostoru vyskytují i v době hnízdění, ale hnízda byla nalezena v okolní navazující krajině (vlastní data).
Pokrytí většiny zájmové plochy solárními panely určitě změní charakter biotopu. Ten už pro druhy skřivan polní, čejka chocholatá, kulík zlatý nebude atraktivní. Jsou to druhy, které vyžadují ke sběru potravy, případně hnízdění, holý substrát. Velké navazující plochy s nízkou vegetací, jako jsou okolní pole a areál letiště, by však mohly i nadále sloužit jako místo pro tradiční migrační zastávku těchto druhů.
Realizace agrivoltaiky (ve smyslu kombinace výroby elektrické energie a ekozemědělství) v tomto prostoru by vytvořila nový biotop, jehož úživnost pro ptáky lze jen těžko předvídat. Investor avizuje, že na ploše bude travní porost, spásaný ovcemi a mechanicky dosekávaný. Teoreticky by takový přístup mohl zvýšit rozmanitost rostlinných druhů, potažmo druhů bezobratlých živočichů a tím tedy i potravní základnu pro ptáky. Benefitovat by z toho pak mohly druhy jako koroptev polní, křepelka obecná, strnad obecný, ťuhýk obecný a několik dalších druhů pěvců vyžadujících pestrý travní porost, byť fragmentovaný. Zároveň v zimním období při sněhové pokrývce mohou některé druhy ptáků využívat nezasněžené plochy pod panely k snadnějšímu hledání a sběru potravy. Nosné konstrukce dokonce mohou sloužit ke hnízdění některých druhů pěvců. Riziko vzniku tzv. ekologické pasti, kdy se pravidelně a dostupně umístěná hnízda stávají snadnou kořistí predátorů, ještě nebylo dostatečně vyhodnoceno (Jarčuška et al. 2024). Kvantitu i druhové zastoupení ptactva bude v případě realizace určovat i druhová volba dřevin a jejich charakter (keře, skupiny keřů, solitérní stromy, skupiny stromů, remízky) a jejich údržba.
Ovce vyžadují poměrně intenzivní ošetřování anthelmintiky (antiparazitika), případně dalšími léčivy. Jejich rezidua se s trusem dostávají do prostředí, čímž dochází k intoxikaci půdy vedoucí ke snížení koncentrace hmyzu a dalších bezobratlých živočichů. I to je třeba brát v potaz a v případě realizace zvolit robustní plemeno s minimální potřebou medikamentů, případně vybrat jiný typ spásače.
Pokud se budou přísně dodržovat podmínky podpory biodiverzity, proklamované investorem, velmi pravděpodobně se druhová bilance posune výš do pozitivních čísel ve srovnání se současným stavem. Mnohé výzkumy potvrzují, že v urbanizované krajině s dostatkem zeleně, kterou se zamýšlená FVE jeví, bývá vyšší biodiverzita než v intenzivně obhospodařované krajině s konvenčními způsoby hospodaření (těžká a rychlá mechanizace, pesticidy a aplikace průmyslových hnojiv). Je však třeba uvést, že se obvykle jedná o umožnění výskytu běžných druhů živočichů a rostlin.

V areálu se tedy musí: 

  1. Použít pestrá květnatá luční směs, ideálně místní provenience, k zatravnění povrchu 
  2. Eliminovat mulčování 
  3. Pastvu případně seč provádět fázově, vždy nechat min. 10 % plochy vegetace neposečené na přezimování bezobratlých živočichů a jako úkryt pro ptáky kulturní krajiny a ostatní živočichy. 
  4. Oplocení jednotlivých bloků solárních panelů bude řešeno s průchody pro drobnou zvěř. 
  5. Veškeré elektrické vedení umísťovat pod zem. Jen jako horší alternativu zvolit kvalitně zabezpečené nadzemní vedení. 
  6. Veškeré sloupy elektrického vedení musí být zajištěny proti usmrcování dosedajících ptáků, především dravců. 
  7. Zcela vyloučit použití herbicidů a pesticidů, ideálně hospodařit v režimu certifikovaného ekologického zemědělství 
  8. Od začátku (ideálně včetně before-after) probíhá systematický monitoring vlivů na biodiverzitu, minimálně vybraných taxonů (ptáků) a na základě zjištěných výsledků jsou přizpůsobovány hospodářské postupy.
Pozn.: Z plánovaných jednotlivě oplocených bloků solárních panelů navrhuji experimentálně jeden oplotit vodivým pletivem a udržovat toto ohrazení pod napětím. Vrchní hrana plotu bude mít antipredační opatření proti šelmám. Průchody pro drobnou zvěř tu nebudou vytvořeny. Plocha bude sloužit jako experimentální způsob ochrany hnízdících ptáků (provedení konzultovat s Českou společností ornitologickou).

2. Ochrana krajinného rázu

Výstavba jakékoli FVE je zavádění nového artefaktu do krajiny. Plošně rozsáhlé pokrytí sklem, kovovými konstrukcemi a ploty vnímá mnoho lidí rušivě. I případná realizace řešené FVE bude zásahem do krajinného rázu. Je však třeba zohlednit subjektivní vnímání tohoto aspektu. Cizorodě působící vliv FVE je možné výrazně zmírnit:

  1. Vhodnou doprovodnou zelení.
  2. Vizuálně šetrnějším umístěním.
    • Dle převládajících názorů místních obyvatel dostatečnou vzdáleností od lidských sídel i komunikací. Nebo naopak připojením k již existující zástavbě, čímž bude volná krajina zasažena pocitově méně.

  3. Různými možnostmi průchodu krajinou atd.

K těmto opatřením se investor v rámci aktuální studie zavazuje.
Funkční změny krajiny v takovém místě lze za aktuálních informací o záměru jen stěží vyhodnotit. Zemský povrch bude ve srovnání se současným stavem více zastíněn, více fragmentován ploty, ale také více vertikálně diversifikován plánovanou doprovodnou zelení i samotnými nosnými konstrukcemi solárních panelů. Zastínění a absorbce světla panely by měly vést k ochlazení samotného zemského povrchu, nižšímu odparu vody a tedy i k vyšší životnosti vegetace. Ve srovnání se současným stavem by bylo nižší riziko eroze. Doplňující dřeviny zvýší heterogenitu prostředí a tím tedy i potenciálních biotopů pro faunu a floru.

Závěr

Problematiku FVE z pohledu diversity ptačích druhů ve středoevropském měřítku řeší např. nová vědecká práce Jarčuška et al. (2024) s veskrze pozitivními závěry, zatímco práce Valera et al. (2024) tyto výsledky zpochybňuje. I tento příklad ukazuje, že hodnocení FVE z hlediska biodiversity má v současnosti stále své limity.
Případná realizace FVE Rasošky by však měla zohlednit všechny možné související negativní vlivy a maximálně využít potenciál k ochraně biodiverzity v místě záměru.
Mgr. Břeněk Michálek
v Jaroměři 15. 8. 2024

Reference

  • https://www.agrivoltrasosky.cz 
  • https://avif.birds.cz 
  • Jarčuška, B., Gálffyová, M., Schnürmacher, R., Baláž, M., Mišík, M., Repel, M., Fulín, M., Kerestúr, D., Lackovičová, Z., Mojžiš, M., Zámečník, M., Kaňuch, P., Krištín, A., 2024. Solar parks can enhance bird diversity in agricultural landscape. J. Environ. Manag. 351, 119902. 
  • Šálek, M., Hula, V., Kipson, M., Daňková, R., Niedobová, J., Gamero, A., 2018. Bringing diversity back to agriculture: smaller fields and non-crop elements enhance biodiversity in intensively managed arable farmlands. Ecol. Indicat. 90, 65–73. https://doi.org/10.1016/j.ecolind.2018.03.001. 
  • Valera, F., Šálek, M., Bolonio, L., Václav, R., 2024. Comment on “Solar parks can enhance bird diversity in agricultural landscape” by Jarčuška et al. J. Environ. Manag. 366, 121781
Více o projektu Agrivolt Rasošky

Připravili jsme pro Vás vizualizaci